To, do čeho dávám energii, na co se zaměřuji, čeho jsem součástí, podporuji i ve svém životě. Velmi intenzivně si vybírám to, čemu dávám energii, protože tomuhle říkám ANO.
Kolem mě se děje spoustu tzv. dobrého i tzv. špatného. Pokud se cokoliv dotkne i mě a způsobí to nepříjemný pocit, jsem ochotná tomu dávat energii jen v rámci čištění a to okamžitého a propouštím to zase dále. Učím se nevysvětlovat. To trochu bolelo :). Můj program byl, že když vše vysvětlím, vždy dojde k pochopení. Zajímavé je, že když jsem ho zkoumala blíže, zjistila jsem, že není vůbec založen na pravdě. Lidé, kteří pochopili, co jim vysvětlováním chci říct, ho vlastně ani nepotřebovali, protože to v podstatě měli tak již předtím. Lidé, kteří nepochopili, tak většinou ani pochopit nechtěli. Nešlo to dohromady s jejich životní zkušeností a odmítali se vzdát svého pohledu, což chápu.
Anebo to byli lidé, kteří touží po důkazech, jedním za druhým. Pavel má takové občas na kurzu – ohni tuhle lžičku – ohne, ohni tuhle lžíci – ohne, ohni tuhle tlustou lžíci – ohne, ohni tenhle kus železa, ohni pouliční lampu atd. atd. Dost budou mít až ve chvíli, kdy ohýbaný předmět narazí na jejich hranici. A pak si řeknou, dobře ohýbat s tím jde, takže dokaž, že to vyléčí tuhle nemoc, tamtu, tamtu atd. atd. A že vyhraju tolik a tolik... Potřeba důkazů nikdy neskončí. Protože vždy bude nějaké „ale a dokaž“. A teď si představte to množství energie, které vydáte, abyste alespoň částečně uspokojili takového člověka. Uspokojili, ne přesvědčili. Co vše úžasné byste mohli s touto energií dokázat a změnit ve svém vlastním životě?
Někdy stačí zavřít dveře. A jít jinudy. Zkontrolovat si, proč je zavíráte. Zda utíkáte nebo to máte čisté a už to jen dál nemáte potřebu žít. Druhá možnost je vždy lepší. Už se nepotkáte s podobnou situací, a pokud ano, tak ve vás nebude vzbuzovat žádné nepříjemné pocity. A možná zase jen zavřete dveře. Pokud to tak úplně čisté není a něco vás na tom štve, pusťte se do čištění. Daný člověk nebo situace vám dává obrovský dar zbavit se v sobě nějaké zátěže. Přijměte ho a vyřešte si to. Bude vám pak lehčeji a svobodněji. A co s vaší reakcí udělá druhý člověk je jen na něm. Uvidí ve vás zbabělce, který utíká – proč ne. Nebo bude mít pocit vítězství a vy jste ti, kteří prohráli – proč ne. Nebo vás obdivuje - proč ne. Je to jeho pohled. Váš je jiný. Pokud není, opět proč si to nevyčistit a svůj pohled tím nezměnit.
Čím více pracuji s lidmi, tím vědoměji vnímám, že opravdu neexistuje nic jako dobrý nebo špatný člověk. Vlastně ono i to tzv. dobré a tzv. špatné. Toto je rozdělování pro nás, abychom dokázali situace uchopit. Abychom se dokázali z nich učit a snadněji se nám vybírala naše vlastní cesta. Takhle jo, takhle ne. Když se však zbavíme škatulkování a nálepkování druhých i sebe, bude se nám žít daleko krásněji. Situace najednou jsou. A vy si začnete vybírat, zda se v nich cítíte špatně – to můžete vždy změnit. Nebo je vám v nich dobře, případně neutrálně. Nevzdáváte se celé škály svých pocitů. Nezačnou z vás být roboti, kteří necítí. Naopak, uvědomíte si, jak úžasné spektrum emocí v sobě máte. Oceníte i ty, z dnešního úhlu pohledu, nejhorší pocity, protože vám ukazují cestu. Cestu, kterou si ladíte vy sami. Život je najednou intenzivnější a neuvěřitelně barevný.
A co ti druzí? Jak se díváte na ně? Jako na lidi. Lidi, kteří mají nějaké hodnoty, chování, prožívání, reakce, z nichž se můžete učit, když se vaše cesty protnou a zareagují na něco ve vás. Můžete spolu prožívat chvíle plné lásky i nenávisti, které se ale můžou velice snadno, nějakou změnou ve vás samých, přeměnit na lásku. Můžete je vnímat plnými doušky. Pravděpodobně však nikdy nepochopíte celou škálu jednání a prožívání druhého, vždy se k vám dostanou střípky jeho mozaiky života a vy na tyto střípky můžete sami v sobě reagovat a použít to pro svůj růst, pro svůj šťastnější život. To, co si berete z těchto zkušeností – souvisí jen s vámi samými, ne s těmi druhými. To, jak je vnímáte, je o vás, ne o nich. Oni jsou chodící zrcadla. A vlastně není ani tak důležité dokonale uchopit a pochopit jejich život.
Je důležité pochopit svůj život. Když se každý zaměříme na růst sebe sama, nebudeme se muset zaměřovat na růst jiných, jejichž potřebám stejně nikdy naplno nejspíš neporozumíme. A ani to není důležité. To je jejich úkol. A náš úkol je zase náš život. Vybírejte si, kterým směrem vaše energie plyne. Vždy tvoří.
A vy si můžete vybrat, co tvoříte vy.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz
